Nenechte si ujít tuto unikátní, téměř čtyřkilovou publikaci, která obsahuje řadu dosud nezveřejněných informací i fotografií. Jednou z nich je také nejstarší dochovaná fotografie města, konkrétně zámku, z roku 1879. Tuto dvousvazkovou monografii o dějinách města Zlína představí redaktor publikace David Valůšek a kolektiv autorů už v úterý 19. září od 17 hodin v Kolektivním domě.
V rámci doprovodného programu během večera vystoupí žáci literárně-dramatického oboru ZUŠ Zlín společně se zlínským umělcem Jaroslavem Kovandou. O hudební doprovod se postará zpěvačka Markéta Vodičková s klavíristou Štěpánem Holíkem a kytaristou Filipem Vítů.
Kniha bude v prodeji na místě a posléze také online na shop.kulturazlin.cz. Vstup zdarma. Akci pořádá statutární město Zlín. O obsahu těchto dvou svazků se můžete dočíst níže a bližší informace jsou k dispozici také v rozhovoru s redaktorem Davidem Valůškem zde na straně 15.
Prodejní místa (od 20. 9. 2023)
Dějiny města Zlína 1
První stopy přítomnosti člověka na Zlínsku zaznamenáváme zhruba před 40 000 až 20 000 lety. Samotný Zlín vstupuje do psaných dějin roku 1322, kdy panství s městečkem koupila královna vdova Eliška Rejčka. V následujících téměř šesti stech letech, které popisuje první díl Dějin města Zlína, se v nepravidelném rytmu střídají období rozkvětu a úpadku. Úspěšnou éru hospodářského i kulturního růstu druhé poloviny 16. století ukončila vysilující třicetiletá válka, kdy Zlín opakovaně čelil vpádům, rabování i ničivým požárům. Když se od konce 18. století město konečně ekonomicky opět pozvedalo, výrazně jeho rozvoj přibrzdil další velký požár roku 1849. Druhá polovina 19. století se nesla ve znamení stagnace. Zřízení měšťanské školy roku 1897 a nástup pokrokových elit do čela obce o pár let později naznačovalo obrat. Ovšem nikdo tehdy netušil, že tou nejdůležitější událostí, která Zlín zcela promění, bude otevření obuvnické živnosti sourozenců Anny, Antonína a Tomáše Baťových roku 1894.
Dějiny města Zlína 2
Druhý svazek dějin města Zlína přináší fascinující příběh proměny malého venkovského města ve významné průmyslové a správní centrum východní Moravy. Počátky převratného vývoje jsou neodmyslitelně spojeny s podnikatelskými aktivitami Tomáše Bati, jehož obuvnický závod postupně Zlín ovládl a přetvořil v moderní tovární město. Prudký rozvoj podniku a obce pokračoval i po Baťově smrti a nic na tom nezměnila ani druhá světová válka. Kniha sleduje neméně zajímavý poválečný vývoj města pod vládou komunistů. Přináší překvapivé poznání, že ani přejmenování na Gottwaldov nevymazalo podnikavost, kterou se město a jeho obyvatelé proslavili v baťovské éře. To jen potvrdila turbulentní devadesátá léta po návratu svobody, provázená úpadkem dominantního obuvnického průmyslu a překotnou ekonomickou transformací. Chronologický výklad je zakončen rokem 2000. Závěrečná část knihy nahlíží na dějiny města ve 20. století z perspektivy proměny městské krajiny, vztahu obyvatel k práci, vývoje společnosti, trávení volného času a rozšíření nových forem komunikace.
V sále kolektivního domu bude od 6. března přístupná výstava k 90. výročí od založení ZUŠ Zlín. Ke svým kulatinám ale připravila škola daleko rozsáhlejší program. Znáte pozadí vzniku této nejstarší zlínské ZUŠ? Přečtěte si o ní v rozhovoru s ředitelkou Martinou Hniličkovou.
Za jakých okolností škola vznikla?
Dnešním slovníkem to byla občanská iniciativa zlínského pěveckého spolku Dvořák, která udělala první zakladatelský krok. Další proměna ve čtyřoborovou uměleckou školu byla motivována stejným cílem – možností individuálního uměleckého rozvoje a kulturního vyžití jedince. Počátek šedesátých let byl pro kulturu úrodný nejen vznikem lidových škol umění, ale také fenoménem bigbítu, divadel malých forem, nebo filmové Nové vlny. Byla to doba definitivního odmítnutí socialistického realismu ve všech oblastech umění. Společenská poptávka urychlila rozšíření sítě LŠU v neuvěřitelně krátké době. Na počátku byly čtyři LŠU v celém Jihomoravském kraji (jedna z nich byla i zlínská – jako první v regionu). Dnes jen
v samotném Zlíně je 5 škol.
ZUŠ Zlín pod současnou zkratkou existuje od roku 1991. Je přímou pokračovatelkou lidové školy umění, která vznikla v letech 1961 – 1963 rozšířením Městské hudební školy Dvořák o další tři umělecké obory – taneční, literárně-dramatický a výtvarný. Dnes se 1400 žáky patří k největším v republice.
Má působení ZUŠ zásadní vliv na kulturní úroveň společnosti?
Kulturnost nezměříme žádnými „píplmetry“. Určitou zpětnou vazbou je zájem dětí a jejich rodičů. Studium je dobrovolné a částečně placené. Přes nepříznivý demografický vývoj, covidovou a post-covidovou dobu a současnou ekonomickou krizi je kapacita školy dlouhodobě naplněna. Kultivace žáků a studentů školy nevede jen ke zkvalitnění jejich vlastního života. Dá se mluvit i o jakési „společenské návratnosti“. Starají se o ni absolventi školy ve filharmoniích (ve Zlíně Filharmonie Bohuslava Martinů), folklorních souborech
(spolu s absolventy tanečního oboru) i jiných hudebních tělesech, stejně jako mnozí herci divadel, zejména Městského divadla Zlín. Absolventi výtvarného oboru zas dlouhodobě formují tvář města a výtvarnou kulturu. Sotva bychom našli oblast, ve které by nezanechali svou stopu například designeři a architekti.
Začít můžeme u městského mobiliáře a veřejné zeleně, pokračujme namátkou koupalištěm, sportovní halou a lezeckou stěnou, bydlením, bankou, obchodním centrem, multikinem nebo logistickým centrem. Bývalí absolventi také výrazně ovlivňují úroveň školství na všech stupních včetně Univerzity Tomáše Bati, kde jako pedagogové vzdělávají a vychovávají další generace. Ale především – pro koho by krajské město zřizovalo filharmonii, divadlo či galerii, když by ve Zlíně nebyl zájem kultivovaných posluchačů a diváků? Kvalita života přece nespočívá jen v uspokojování materiálních potřeb…
Jak budou oslavy probíhat?
Škola si kulaté výročí připomíná celý březen (škola vznikla 28. 3. 1933). Představí se všechny čtyři umělecké obory, žáci současní i minulí a jejich učitelé v různých prostorách– Kongresové centrum, Kolektivní dům, foyer školy, radnice, Malá scéna.
Výročí zaštítili umělečtí patroni a absolventi školy – osobnosti známé v celorepublikovém i mezinárodním kontextu, kterým Základní umělecká škola Zlín dala základy jejich profesionálního života: Robert Kozánek (vedoucí skupiny pozounů České filharmonie), Jan Šťastný (herec Divadla na Vinohradech), Markéta Šimčíková (umělecká vedoucí Dance Studio Starlight), Jindřich Nový (architekt a ředitel Kanceláře architekta města Zlína).
Celý program oslav
Přijďte v březnu ochutnat zámecké Ko.Kino, probuďte své kreativní já během tvořivých Zámeckých ateliérů a nenechte si ujít ani koncert izraelské vycházející hvězdy Naamy Guggenheim. Užijte si kulturní jaro na zámku se Živým Zlínem!
Od ledna oživuje kulturní a kreativní centrum Živý Zlín nejen veřejný prostor a zámek Zlín, ale také sál v kolektivním domě. Právě zde v minulosti probíhaly jazzové večery, které se nyní přesouvají zpět na zámek. Sérii šesti koncertů zahájí 10. března energická zpěvačka Naama Guggenheim.
„Zámek byl v minulosti centrem kulturního dění a nyní se sem vrací nejen jazzové či taneční večery, ale i koncerty Základních uměleckých škol, folklorních souborů a spousta dalších akcí. Na tyto tradice se nyní snažíme se Živým Zlínem navázat a přinést do tohoto prostoru také nové prvky současné kultury,” popsala program na zámku Jana Kubáčová, ředitelka kulturního a kreativního centra Živý Zlín.
Na své si přijdou i fandové filmu. Zámek se totiž promění v improvizované artové komunitní kino! A na programu Ko.Kina se může podílet každý, protože snímky vyberou sami diváci anketní formou. První filmový bonbónek, který rozbalíme, bude 22. března v 19.30 kultovní westernové drama Mrtvý muž režiséra Jima Jarmusche z roku 1995. Před promítáním proběhne krátký úvod a vstupné bude dobrovolné.
Malé i velké kreativce pak čeká série sobotních Zámeckých ateliérů, které začínají 18. března v 15 hodin. Každý v sobě může probudit tvořivého ducha a naučit se něco nového, například si vyrobí deník z vlastního papíru, netopýří budku, nebo recyklovaný textil. Tvořivci si vždy domů odnesou minimálně jeden hotový výrobek. Součástí bude také jednorázová kavárna a promítání filmů pro děti.
V jarním programu nebudou chybět ani Velikonoce na zámku, které přinesou 2. dubna od 14 hodin vystoupení dětských folklorních souborů, pletení tatarů, naučnou stezku, mini jarmark a další bohatý program, který v rámci programu Živého Zlína pořádá Inspirace Zlín, z. s. Vstup zdarma.
Mimo lokalitu Soudní 1 se v březnu Živý Zlín podívá do do Městského divadla Zlín, kde 5. března spolupořádá Dětský karneval s Pipi Dlouhou punčochou. V kolektivním domě se pak od 3. do 31.3. uskuteční výstava obrazů k 90. výroční ZUŠ Zlín, a pokud vás baví cestování, přijďte do tohto kulturního sálu na besedu Jordánsko low cost 21. března v 18 hodin. O své nezapomenutelné zážitky se podělí Jakub Janíček a Nikola Hauerlandová.
Vstupenky na Zámecké dílny a jazzové koncerty zakoupíte online a v showroomu Živého Zlína na nádvoří zámku.
Co nás čeká v následujících týdnech v prostorech sálu kolektivního domu?
Únorový program ocení hlavně děti, chystá se Festival IQ Play s hračkami, které rozvíjí kreativitu a logické myšlení. A nebudou chybět ani koncerty talentovaných žáků zlínských ZUŠ.
Program zvětšíte kliknutím na fotografii níže.
Bohatý kulturní program, ale i koncerty, zajímavé besedy a zážitkové projekty. To vše
přinese nový rok do městského kulturního prostoru v kolektivním domě.
Se začátkem ledna totiž přechází veškerá činnost původní organizační složky Alternativa –
kulturní institut pod příspěvkovou organizaci města, Živý Zlín. Tyto změny se dějí na základě
návrhu Rady města Zlína, schválilo je městské zastupitelstvo.
Návštěvníci tohoto městského kulturního prostoru ovšem nepřijdou o oblíbené akce.
„Navážeme na tradici jazzových koncertů, cestovatelských eventů, otevřeme dveře všem
zvídavým zájemcům a školám díky IQ Play, oslavíme společně výročí nejstarší ZUŠ ve Zlíně
a mnohé další. Činnost postupně rozšíříme do dalších oblastí,” popsala ředitelka kulturního
a kreativního centra Živý Zlín Jana Kubáčová.
Nejnovější komentáře