Bylo to krásné sobotní odpoledne plné vůní, dobrot, hudby a setkávání! Děkujeme všem, kdo přišli – s koláčem, špekáčkem nebo jen tak s úsměvem.
Na pódiu se postupně vystřídali Prune s kapelou, James Harries a slavnost uzavřela Monika Načeva s kapelou.
Foto Vítek Šmahel.
Zpěvačka a skladatelka Petra Hermanova pracující s autoharfou a varhanami přijela 9. 10. do Zlína představit svůj sólový debut In Death’s Eyes (2023), kterým se vyrovnává se smrtí milované osoby.
“Tohle album jsem představila v nejrůznějších prostorách: od středověké bergenské katedrály přes mauzoleum ve Štýrském Hradci a sklepení chomutovského kostela sv. Kateřiny až po secesní Památník Bitvy národů v Lipsku,” vyjmenovala. Posvátná atmosféra panovala i v prostoru Kolektiv.Haus.
Koncert se uskutečnil ve spolupráci s Hudebními cenami Vinyla a za finanční podpory Zlínského kraje.
Foto Alžběta Viskupová.
Vystoupení lokálních folklorních souborů a k tomu ochutnávky nejlepších moravských vín i něco dobrého k zakousnutí! Třetí ročník Zámeckého rynečku se vydařil!
Děkujeme Souboru Podšable, DH Komňané, Mužskému sboru Hlahol, Ženskému pěveckému sboru Hřivíňanky, CM Šafrán, CM Denica, gajdošovi Petru Sovjákovi, souboru Ruky na dudy, Marianu Friedlovi za skvělou besedu o zapomenutých hudebních nástrojích, Bartošovu dětskému souboru, souboru Kašava Fryštáček, Maleně, Tanečnímu souboru Hradišťan a CM Smetánka Brno, etnografce Romaně Habartové za krásnou výstavu krojů, Ludmile Farkašové, Soni Kolblové a Jarmile Matyášové za krojový workshop a vám všem, kteří jste přišli.
Foto Alžběta Viskupová.
Vyprodaný Kolektiv.Haus přivítal 14. 10. fotografku Libuši Jarcovjákovou. V kulisách své výstavy Make Some Space besedovala s návštěvníky nejen o své práci, nominaci na Oscara za snímek Ještě nejsem, kým chci být, ale i o svém vztahu ke Zlínu, kde trávila v rodinné vile na Kvítkové 668 u prarodičů celé prázdniny.
Výstava Make Some Space je k vidění do 17. 11.
Další doprovdný program výstavy:
22. 10. v 18.00 Tancuj, dýchej, žij / pohybový workshop s Vandou Kavkovou
6. 11. v 19.00 Ještě nejsem, kým chci být / film s besedou
14. 11. v 19.30 Corpora sonantia/Znějící tělesa – CrewCollective / tanec
15. 11. v 9.30 Taneční workshop s Janou Novorytovou z CrewCollective
17. 11. dernisáž v rámci programu k výročí něžné revoluce, výjimečně otevřeno i v pondělí
Prohlédněte si fotogalerii Vítka Šmahela!
Zlín se mění a s ním i role žen, které se na jeho podobě podílejí. O své zkušenosti se v rámci letošního festivalu Den architektury přišlo 3. 10. 2025 do Kolektiv.Hausu podělit pět architektek: Dagmar Nová, Jitka Ressová, Hana Maršíková, Kristýna Couffin Mudříková a Zuzana Hegmonová.
Zazněly pohledy různých generací, zkušenosti z konkrétních projektů i úvahy o tom, kam Zlín směřuje – a kam by směřovat mohl. Besedu moderovala Karolína Jirkalová.
Beseda se uskutečnila v kulisách výstavy Libuše Jarcovjákové a Vladimíra Jarcovjáka Make Some Space, která je k vidění až do 17. 11. 2025.
Foto Alžběta Viskupová.
Zlín se mění a s ním i role žen, které se na jeho podobě podílejí. Kulturní a kreativní centrum Živý Zlín zve v rámci festivalu Den architektury na besedu s architektkami, které v krajském městě tvoří, navrhují a přemýšlejí o jeho budoucnosti. Beseda na téma Ženský element v architektuře současného Zlína se koná 3. 10. v 18.00 v prostoru Kolektiv.Haus.
„Jsme moc rádi, že pozvání přijaly Dagmar Nová, Jitka Ressová, Hana Maršíková, Kristýna Couffin Mudříková a Zuzana Hegmonová. V otevřené diskusi zazní pohledy z různých generací, zkušenosti z konkrétních projektů i úvahy o tom, kam Zlín směřuje – a kam by směřovat mohl,“ uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.
Beseda se uskuteční v kulisách výstavy Libuše Jarcovjáková &Vladimír Jarcovják: Make Some Space a moderuje ji Karolína Jirkalová, historička architektury, kritička a editorka. „Vzhledem k omezené kapacitě doporučujeme rezervovat si na www.kulturazlin.cz místa včas,“ upozornila Jana Kubáčová.
Festival Den architektury, který proběhne v řadě českých a moravských měst od čtvrtka 2. do úterý 7. 10., nese podtitul TA architektura a zaměřuje se na ženskou perspektivu v oboru. Nabídne tvorbu českých architektek od období první republiky až po současnost. Hlavním cílem je nejen představit unikátní díla s ženským rukopisem, ale i reflektovat postavení žen v architektuře za posledních sto let.
Rozmanité folklorní podhoubí zlínského regionu připomene 4. – 5. 10. v sadu Svobody třetí ročník Zámeckého rynečku: Slavností vína a folklorního festivalu před zámkem Zlín. Chybět nebudou cimbálové muziky, vystoupení pěveckých a tanečních souborů, ochutnávky nejlepších moravských vín ani doprovodný program – například už od 29. 9. bude v sálech zlínského zámku k vidění výstava moravských krojů. Akci pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín ve spolupráci a Backstage agency a za podpory statutárního města Zlína.
Výstava s názvem Krojové inspirace napříč regiony bude otevřená od 29. 9. do 5. 10. (po – pá 9.00 – 17.00, so – ne 14 – 19.00) a přibližuje kroje Zlínského a Jihomoravského kraje v jejich původní podobě. „Ukazuje, jak vypadaly v letech 1820-1930, ale v novodobých rekonstrukcích vyrobených v letech 1980-2025. Zároveň je velkou poctou rukodělným dovednostem,“ uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. Autorkou výstavy je etnografka Romana Habartová.
K výstavě připravuje Živý Zlín 5. 10. Ve 14.30 na zámku i besedu o šití krojů s workshopem. Pozvání přijaly Ludmila Farkašová z Hroznové Lhoty (výšivka podle počítané niti), Soňa Kolblová z Uherského Ostrohu (perličkové a cifrované výšivky) a Jarmila Matyášová z Drslavic (škrobení a žehlení plátěných krojových součástí).
Další zajímavá beseda s workshopem bude patřit zapomenutým hudebním nástrojům. „Pastýřská píšťala, fujarka, koncovka, dvojačka, kobza, gajdy, grumle, malý cimbál, hrkavica, salašovka, okarína, slavík… V rukou známého beskydského barda Mariana Friedla všechny tyto nástroje ožívají. Přijďte si poslechnout jejich zvuk i povídání o nich. A třeba si na ně i zkusit zahrát,“ zve Jana Kubáčová. Beskydská odysea Mariana Friedla se uskuteční 4. 10. ve 14.30 na zámku.
Samotné slavnosti vína a folklorní festival se budou v sadu Svobody konat 4. – 5. 10. od 14.00 do 19.00. Během dvou dní vystoupí před zámkem desítky malých i velkých folkloristů, například CM Šafrán, CM Denica nebo Malena. Putování krajinami lidské duše s písněmi a příběhy, které zpívají letité stromy, přiveze Taneční soubor Hradišťan a SM Smetanka. Muziku z lašsko-valašského pomezí v Moravskoslezských Beskydech představí kapela Ruky na dudy.
Chuťové pohárky potěší deset pečlivě vybraných moravských vinařství, z nichž velká část udržuje tradici již po řadu generací. Chybět nebudou ani dobroty k vínu – sušené maso, tradiční chlebové placky z kamenné pece, sýrové speciality, frgály nebo grilovaný pštros.
Vstup je volný.
Program:
SOBOTA 4. 10. / 14:00 – 19:00, sad Svobody
14:00 – 14:15 Soubor Podšable, DH Komňané
14:20 – 14:35 Mužský sbor Hlahol
14:40 – 14:55 Gajdoš Petr Sovják
15:00 – 15:15 Mužský sbor Hlahol
14.30 – 15.30 Beskydská Odysea Mariana Friedla /beseda a workshop (zámek)
15.20 – 16.30 CM Šafrán
16.30 – 17.00 Gajdoš Petr Sovják
17.00 – 18.15 Ruky na dudy
18.15 – 19.00 Gajdoš Petr Sovják
NEDĚLE 5. 10. / 14:00 – 19:00, sad Svobody
14:00 – 14:15 Bartošův soubor
14:20 – 14:35 Ženský pěvecký sbor Hřivíňanky
14:40 – 14:55 Kašava Fryštáček
15:00 – 15:20 Malena
14.30 – 15.30 Šití krojů / beseda a workshop (zámek)
15.30 – 16.30 Taneční soubor Hradišťan a CM Smetanka Brno: Putování krajinami lidské duše
16.30 – 17.00 Gajdoš Petr Sovják
17.00 – 18.15 CM Denica
18.15 – 19.00 Gajdoš Petr Sovják
Vystoupení uskupení Triflauto+ s progamem Tres doux compains ve složení Jan Kvapil, Zuzana Nešporková, Štefan Tokár, Renata Smetková 23. 9. na zlínském zámku bylo úžasné! Hudebníci představili skladby pro zobcové flétny od středověku až po současnost a více než dvě desítky zobcových fléten nejrůznějších tvarů i velikostí – od renesančních přes barokní až k současným, od sopránové po kontrabasovou, která převyšuje i největšího člena ansámblu.
Fotil Vítek Šmahel.
Desátý Lamiponový průvod Zlínem měl rekordní účast. Do ulic s námi 19. 9. večer vyrazilo 2000 lidí. Děkujeme! Odměnou v cíli byla strhující fire show u zámku v podání skvělých Postrpoi.
Fotil Jsf Abb.
“Že je tato výstava ve Zlíně má pro mě hluboký význam. Zlín, rodiště mého otce Vladimíra Jarcovjáka, je místo, kde jsem strávila velký kus dětství a mám ho ve svém srdci dodnes.”
Libuše Jarcovjáková
Světově uznávaná fotografka Libuše Jarcovjáková vystavuje ve Zlíně. V úterý 16. září v architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny Kolektiv.Haus měla vernisáž její výstava Make Some Space. Výstavu doplňuje prostorová instalace její otce, malíře, grafika a výtvarníka Vladimíra Jarcovjáka. V uměleckém dialogu se dílo otce a dcery setkává vůbec poprvé. Výstavu pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín a připravilo k ní i bohatý doprovodný program – včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara. Výstava potrvá až do 17. listopadu.
Na vernisáži fotil Vítek Šmahel.
čt – ne, vždy od 14.00 do 18.00 hodin
Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností.
Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.
Nejnovější komentáře