Desátý Lamiponový průvod Zlínem měl rekordní účast. Do ulic s námi 19. 9. večer vyrazilo 2000 lidí. Děkujeme! Odměnou v cíli byla strhující fire show u zámku v podání skvělých Postrpoi.

Fotil Jsf Abb.

“Že je tato výstava ve Zlíně má pro mě hluboký význam. Zlín, rodiště mého otce Vladimíra Jarcovjáka, je místo, kde jsem strávila velký kus dětství a mám ho ve svém srdci dodnes.”

Libuše Jarcovjáková

Světově uznávaná fotografka Libuše Jarcovjáková vystavuje ve Zlíně. V úterý 16. září v architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny Kolektiv.Haus měla vernisáž její výstava Make Some Space. Výstavu doplňuje prostorová instalace její otce, malíře, grafika a výtvarníka Vladimíra Jarcovjáka. V uměleckém dialogu se dílo otce a dcery setkává vůbec poprvé. Výstavu pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín a připravilo k ní i bohatý doprovodný program – včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara. Výstava potrvá až do 17. listopadu.

Na vernisáži fotil Vítek Šmahel.

Běžná otevírací doba výstavy:

čt – ne, vždy od 14.00 do 18.00 hodin

Doprovodný program

16. září v 19.00 Klára Elšíková a Jan Tomšů: Performativní čtení deníkových záznamů Libuše Jarcovjákové
17. října v 18.00 Dny architektury: Ženský element v architektuře současného Zlína / beseda s architektkami (Dagmar Nová, Jitka Ressová, Hana Maršíková, Kristýna Couffin Mudříková, Zuzana Hegmonová)
18. října v 19.00 Petra Hermanova / koncert ve spolupráci s Hudebními cenami Vinyla
19. + 18. + 23. října Autorská fotografie v praxi / fotografický workshop s Dušanem Tománkem
20. října v 18.00 Tancuj, dýchej, žij / pohybový workshop s Vandou Kavkovou
21. listopadu v 19.00 Ještě nejsem, kým chci být / film s besedou (fotograf Dušan Tománek a režisér Jan Gogola ml.)
22. listopadu v 19.30 CrewCollective: Corpora sonantia/Znějící tělesa / taneční představení
23. listopadu v 9.30 Pohybem a tancem k sobě a tělu / taneční workshop s Janou Novorytovou z CrewCollective
24. listopadu dernisáž v rámci programu k výročí něžné revoluce, výjimečně otevřeno i v pondělí
    Záštitu nad akcí převzala náměstkyně primátora Martina Hladíková. Výstava se koná s finanční podporou Státního fondu kultury ČR.

Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností.

Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.

Více než dvě desítky zobcových fléten různých tvarů a velikostí představí soubor Triflauto+ během svého vystoupení s názvem Tres doux compains 23. 9. v 19.00 na zlínském zámku. Repertoár kapely, která hraje ve složení Jan Kvapil, Zuzana Nešporková, Štefan Tokár a Renata Smetková, zahrnuje hudbu pro zobcové flétny od středověku až po současnost. Na koncert zve Živý Zlín.

Program přinese průřez repertoárem flétnového ansámblu od 14. po 20. století. Nejstarší skladbou, která dala celému pořadu název, je důmyslný francouzský kánon ve stylu ars nova. Za skutečné perly anglické renesanční polyfonie lze považovat tři kontrapunktická zpracování krátkých témat – groundů. V mysticky působící skladbě Pari Intervallo současného estonského autora Arvo Pärta můžeme nalézt určité styčné plochy právě s třítaktovým groundem, na němž je vystavěna kompozice Upon La Mi Re Thomase Prestona. Svébytný, z polyfonie vycházející, kompoziční styl představuje instrumentální tvorba Matthewa Locka, z níž zazní jedna z jeho čtyřhlasých suit. „A program by nebyl úplný bez díla největšího z největších – můžete se těšit mimo jiné i na chorálovou předehru a chorál Jesu Meine Freude Johanna Sebastiana Bacha,“ prozradila ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.

V programu používá soubor Triflauto + více než dvě desítky zobcových fléten nejrůznějších tvarů a velikostí – od renesančních přes barokní až k současným, od sopránové po kontrabasovou, která převyšuje i největšího člena ansámblu.

Jedinečnou atmosféru mají Lampionové průvody večerním Zlínem, které mají už několikaletou tradici. Ten letošní se uskuteční v pátek 19. září v 19.30. Start je pod Památníkem Tomáše Bati a cíl u zámku Zlín, kde bude připraveno překvapení – strhující podívaná plná ohňů a plamenometů v podání Postrpoi, která bude gradovat do velkého pyrotechnického finále. Akci pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín. Vstup je volný.

V minulých letech přesahovala délka průvodu jeden kilometr a tvořily ho stovky lidí s lampiony. „Lampioňák patří ke stálicím našeho programu, letos ho organizujeme již podesáté,” uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.

Průvod každoročně vítá podzim a je definitivní tečkou za letní sezónou. „Trasa bude stejná jako v minulých letech. Od Památníku vyrazíme po náměstí T. G. Masaryka na Gahurův prospekt, pokračovat budeme podchodem na náměstí Práce a kolem autobusového nádraží podchodem do sadu Svobody až k zámku,“ upřesnila Jana Kubáčová.

„Ať jedu kamkoliv, vezu sebe samu.  Mé vnitřní já – ten hlavní spolujezdec. Snad toho spolu ještě hodně nacestujeme.“

Světově uznávaná fotografka Libuše Jarcovjáková míří do Zlína. V úterý 16. září v 18.00 v architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny Kolektiv.Haus otevře svou výstavu Make Some Space. Výstavu doplní prostorová instalace její otce, malíře, grafika a výtvarníka Vladimíra Jarcovjáka. V uměleckém dialogu se dílo otce a dcery setká vůbec poprvé. Výstavu pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín a připravuje k ní i bohatý doprovodný program – včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara.

„Libuši Jarcovjákovou a Vladimíra Jarcovjáka spojuje osobitost, odvaha jít mimo hlavní proud, umění zachytit svět bez kompromisů. A právě se Zlínem je rodina Jarcovjákových spojena po několik generací. Dědeček Josef Jarcovják tady působil jako stavitel a jeho vila se stala důležitým místem pro dětství obou umělců. Výstava Make Some Space je tak zároveň návratem ke kořenům i pokusem vytvořit prostor – pro dialog, pro blízkost, ale i pro odstup,“ uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.

Libuše Jarcovjaková, kterou Deník N zařadil mezi nejvýznamnější umělce roku 2024, představí sérii fotografií Tam a tady, v noci, ve dne, která vznikala během uměleckého sympozia v Mikulově i na různých místech Evropy. “Autorka ji vytvářela v období intenzivního pracovního vytížení spojeného s uvedením dokumentárního filmu Ještě nejsem, kým chci být. Fotografie budou doplněné deníkovými záznamy, které zachycují fragmenty každodennosti s typickou syrovostí, intimitou a pozorností k detailu,” prozradila kurátorka výstavy Lenore Jurkyová.

Výstava představí také méně známou část tvorby Vladimíra Jarcovjáka. Dominantou bude jeden z jeho prostorových objektů.

Běžná otevírací doba výstavy:
čt – ne, vždy od 14.00 do 18.00 hodin

Doprovodný program:

• 16. září v 18.00 vernisáž
• 17. září v 18.00 beseda s Libuší Jarcovjákovou
• 25. září v 19.00 Klára Elšíková a Jan Tomšů: Performativní čtení deníkových záznamů Libuše Jarcovjákové
• 3. října v 18.00 Dny architektury: Ženský element v architektuře současného Zlína / beseda s architektkami (Dagmar Nová, Jitka Ressová, Hana Maršíková, Kristýna Couffin Mudříková, Zuzana Hegmonová)
• 9. října v 19.00 Petra Hermanova / koncert ve spolupráci s Hudebními cenami Vinyla
• 17. + 18. + 23. října Autorská fotografie v praxi / fotografický workshop s Dušanem Tománkem
• 22. října v 18.00 Tancuj, dýchej, žij / pohybový workshop s Vandou Kavkovou
• 6. listopadu v 19.00 Ještě nejsem, kým chci být / film s besedou (fotograf Dušan Tománek a režisér Jan Gogola ml.)
• 14. listopadu v 19.30 CrewCollective: Corpora sonantia/Znějící tělesa / taneční představení
• 15. listopadu v 9.30 Pohybem a tancem k sobě a tělu / taneční workshop s Janou Novorytovou z CrewCollective
• 17. listopadu dernisáž v rámci programu k výročí něžné revoluce, výjimečně otevřeno i v pondělí
  Záštitu nad akcí převzala náměstkyně primátora Martina Hladíková. Výstava se koná s finanční podporou Státního fondu kultury ČR.

Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností.

Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.

První společnou výstavu Make Some Space fotografky Libuše Jarcovjákové a jejího otce, malíře a grafika Vladimíra Jarcovjáka bude hostit v termínu 16. září –17. listopadu 2025 Kolektiv.Haus ve Zlíně. V architektonicky zajímavém prostoru bývalé jídelny v přízemí kolektivního domu se díla obou umělců setkají v dialogu, který propojuje osobní zkušenost s vizuálním uvažováním napříč generacemi i médii. Výstavu pořádá kulturní a kreativní centrum Živý Zlín. Připravuje i bohatý doprovodný program, včetně projekce dokumentu Ještě nejsem, kým chci být, který bude letos za Česko bojovat o Oscara.

„Libuši Jarcovjákovou a Vladimíra Jarcovjáka spojuje osobitost, odvaha jít mimo hlavní proud, umění zachytit svět bez kompromisů. A právě se Zlínem je rodina Jarcovjákových spojena po několik generací. Dědeček Josef Jarcovják tady působil jako stavitel a jeho vila se stala důležitým místem pro dětství obou umělců. Výstava Make Some Space je tak zároveň návratem ke kořenům i pokusem vytvořit prostor – pro dialog, pro blízkost, ale i pro odstup,“ uvedla ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.

Libuše Jarcovjaková, kterou Deník N zařadil mezi nejvýznamnější umělce roku 2024, představí sérii fotografií Tam a tady, v noci, ve dne, která vznikala nejen během jednoho měsíce trvání uměleckého sympozia v Mikulově, ale i na různých místech Evropy. “Autorka ji vytvářela v období intenzivního pracovního vytížení spojeného s uvedením dokumentárního filmu Ještě nejsem, kým chci být. Fotografie budou doplněné deníkovými záznamy, které zachycují fragmenty každodennosti s typickou syrovostí, intimitou a pozorností k detailu,” prozradila kurátorka výstavy Lenore Jurkyová.

Výstava zpřístupní také méně známou část tvorby Vladimíra Jarcovjáka. Těžiště autorovy tvorby je především na pomezí malby, kresby a grafiky. Výstava ale představí objekty vzniklé intuitivní prací s běžnými, často opomíjenými materiály. Tyto prostorové kompozice ukazují autorovu citlivost ke struktuře a formě a rozšiřují jeho výtvarný jazyk směrem k materiálové a prostorové expresi. V kombinaci s dílem jeho dcery vzniká svět, kde se intimní a formální roviny vzájemně doplňují i zpochybňují.

Běžná otevírací doba výstavy:

čt – ne, vždy od 14.00 do 18.00 hodin

Doprovodný program:

• 16. září v 18.00 vernisáž
• 17. září v 18.00 beseda s Libuší Jarcovjákovou 
• 25. září v 19.00 performativní čtení deníkových záznamů Libuše Jarcovjákové
• 3. října v 18.00 Dny architektury: Ženský element v architektuře současného Zlína / beseda
• 9. října v 19.00 Petra Hermanová / koncert ve spolupráci s hudebními cenami Vinyla
• 6. listopadu v 19.00  Ještě nejsem, kým chci být / projekce dokumentu o Libuši Jarcovjákové, který bude za Česko letos bojovat o Oscara, s besedou
• 14. listopadu v 19.30 Corpora sonantia/Znějící tělesa – CrewCollective / tanec
• 17. 11. dernisáž – mimořádně otevřeno i v pondělí při příležitosti výročí “něžné revoluce”
• workshopy pro školy i pro veřejnost
  

Záštitu nad akcí převzala náměstkyně primátora Martina Hladíková. Výstava se koná s finanční podporou Státního fondu kultury ČR.

Libuše Jarcovjáková je současná česká fotografka, pedagožka, legenda světové fotografie a nespoutaná žena, která se vzepřela všem konvencím. Její život je mozaikou fascinujících setkání a divokých příběhů – od drsného undergroundu komunistického Československa přes exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu až po dramatický útěk do západního Berlína, kde byla svědkem pádu Železné opony. Nefotí svět tak, jak bychom ho chtěli vidět, ale takový, jaký skutečně je – syrový, neuhlazený, plný emocí. Její snímky jsou jako útržky vzpomínek. Zachytila noční bary v socialistické Praze, život LGBTQ+ komunity, romské osady i vlastní exil v Berlíně 80. let. Její fotografie nejsou jen dokumentem, ale i autentickou zpovědí, která odhaluje křehkost, touhu po svobodě i krásu v nedokonalosti. Bez příkras, bez sentimentu, s brutální upřímností.

Vladimír Jarcovják byl malíř, grafik a restaurátor. Narodil se ve Zlíně. Jako poválečný žák Emila Filly a člen umělecké skupiny Trasa 54 se vydal vlastní cestou malířského výrazu – stejně jako jeho dcera později ve fotografii. On pracoval s barvou jako nositelem emocí, exprese a duchovního obsahu, ona většinou s černobílým kontrastem syrové reality. Zatímco Vladimír hledal inspiraci v historii a symbolice, Libuše dokumentuje přítomný okamžik – oba ale sdílí hluboký výtvarný cit a touhu po autentickém vyjádření. Svými díly je zastoupen v řadě prestižních a veřejných sbírek v České republice a v soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Je rovněž autorem desítky realizací v architektuře.

Jak jste si v neděli 3. 8. užili další hudební neděli před zámkem Zlín s bluegrass a country music kapely Hazard? My moc! Najdete se na fotkách?

Fotil Vítek Šmahel.

A 10. 8. v 17.00 zahraje kapela Stromy, tak přijďte zas 🙂

Další nezapomenutelný letní večer před zlínským zámkem je za námi. V pátek 1. srpna v 19.30 pozvalo kulturní a kreativní centrum Živý Zlín na Flamenco & drinky a bylo to opět úžasné! Tančilo se skoro do půlnoci 🙂 Děkujeme!

Flamenco je temperamentní španělský tanec s nezaměnitelnou hudbou a krásnými kostýmy. Užili jsme si strhující vystoupení Ivety Rivero, která pořádá pod značkou FlamenCzech taneční kurzy, semináře a fiesty. Ve Zlíně vystoupila spolu se španělskou tanečnicí Martou Aramburu, kytaristou Stanislavem Kohútkem (alias Morenito de Triana) a na příčnou flétnu zahrála Zuzana Fujacova.

Foto Vítek Šmahel.

Další nezapomenutelný letní večer před zlínským zámkem se blíží. V pátek 1. srpna v 19.30 zve kulturní a kreativní centrum Živý Zlín na Flamenco & drinky. „Na chvíli se přeneseme do slunného Španělska. Akce je ideální na večer ve dvou, ale i pro skupinku přátel,“ zve ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová. Vstup je zdarma.

Flamenco je temperamentní španělský tanec s nezaměnitelnou hudbou a krásnými kostýmy. Těšit se můžete na strhující vystoupení Ivety Rivero, která pořádá pod značkou FlamenCzech taneční kurzy, semináře a fiesty. „Tanec lidi spojuje. Miluji tradiční flamenco, ale snažím se ho posouvat i novým směrem,“ řekla Iveta Rivero. Ve Zlíně vystoupí spolu s se španělskou tanečnicí Martou Aramburu, kytaristou Stanislavem Kohútkem (alias Morenito de Triana) a na příčnou flétnu zahraje Zuzana Fujacova. Součástí vystoupení bude i taneční workshop.

Taneční swing, francouzský gypsy jazz a drinky před zámkem Zlín! Výjimečný letní večer pro dva i partu přátel si v pátek 25. 7. nenechaly ujít desítky návštěvníků. Oblíbený taneční večer každoročně pořádá Živý Zlín.

Zazněly francouzské, české i americké swingové vypalovačky proložené instrumentálkami po vzoru Django Reinhardta a jeho Hot Club de France. O občerstvení se postarala krásná Barotéka.

Další taneční večer bude už tento pátek – 1. 8. v 19.30 si nenechte před zámkem ujít Flamenco & drinky. Vstup je zdarma.

Foto Bety Viskupová.