KROJOVÉ INSPRACE NAPŘÍČ REGIONY - POCTA RUKODĚLNÉ PRÁCI REKONSTRUKCE KROJŮ 1820-1920

Autorka výstavy: Romana Habartová

Doprovodný program Zámeckého rynečku - Slavností vína a folklorního festivalu.

Termín výstavy: 29. 9. - 5. 10. 2025
Otevírací doba: po - pá 9.00 - 17.00, so - ne 14 - 19.00

Projekt Krojové inspirace napříč regiony probíhá od roku 2019 a každým rokem se mění díky nově zhotoveným rekonstrukcím, které byly svěřeny k vytvoření etnografce PhDr. Romaně Habartové.

Projekt koresponduje s Koncepcí účinnější péče o tradiční lidovou kulturu Ministerstva kultury ČR a představuje desítky zdařilých krojových rekonstrukcí z různých částí národopisných regionů Zlínského a Jihomoravského kraje.

Výstavu provází informační panely a  obsáhlý katalog, který přibližuje krojové rekonstrukce s popisem území, představením dobových fotografií s podobou tradičního lidového oděvu v minulosti, s kolekcemi rekonstrukcí krojů, které se vážou ke konkrétním místům Zlínského a Jihomoravského kraje.

Jedinečná výstava přibližuje kroje vybraných regionů Moravy, a to v jejich původní podobě - ukazuje, jak vypadaly v letech 1820-1930,  ale v novodobých rekonstrukcích, vyrobených v letech 1980-2025.

Oděv byl nezbytnou součástí všedních i svátečních dnů, měl své zákonitosti ve střihu, kombinaci barev, použitých materiálech, výzdobě detailů.

Podobu lidového oděvu v minulosti ovlivňovaly přírodní, ekonomické i náboženské podmínky, schopnosti řemeslníků a výrobců, kteří jej zhotovovali, příslušnost k panství, móda vyšších vrstev společnosti, rozvoj obchodu i dostupnost textilních materiálů.

Řada vlivů v minulosti vytvořila rozmanitost v lidovém odívání, která je pro území východní a střední Moravy tak typická.

Práce autorky výstavy Romany Habartové se zaměřuje na rekonstrukce tradičního odívání s důrazem na rukodělné dovednosti na základě odborného studia ikonografických dokladů i muzejních sbírek.

I v dnešní době je možné vytvořit tradiční lidový oděv/lidový kroj, ve kterém se odráží hluboký vztah lidí k místnímu prostředí, v němž žijí, s respektem k umění tvořit, k rukodělným dovednostem, ale také k umění kroj oblékat, s citem k smyslem pro detail a harmonii.

Oděv byl vždy důležitý stejně jako obživa, střecha nad hlavou, nástroje a nářadí. Představoval ochranu, nabýval na významu v čase zimy, zdoben byl pro čas sváteční, nejvíce pro obřadní chvíle. Jeho podobu vytvářela sama krajina, geografické a klimatické podmínky. Mohli bychom vlastně hovořit o ekologii odívání. Lidé si v minulosti oděv mohli vytvářet pouze z toho, co jim bylo dostupné, z přírodních materiálů, které byly v jejich blízkosti, ať už se jednalo o výrobu materiálů rostlinného nebo živočišného původu.

Jak oděv vypadal? Vždy záleželo na jeho zhotovovateli, tvůrci, který do něj vkládal své potřeby, ale také svůj talent. V oděvu lze vidět vyspělost či úroveň výroby a obchodu, schopnosti řemeslníků a domáckých výrobců, samozřejmě vliv měst, módy a s dobou dostupnost rozmanitých materiálů. Svou roli hrála etnicita, náboženské vyznání, příslušnost k panství, k farnosti a jiné okolnosti. V bohatších zemědělských oblastech a kolem měst se regionální typy tradičního oděvu vytvářely a ustálily rychleji, v podhorských a horských oblastech byl proces pomalý a v tradičním odívání zůstávalo více variant.

Větší typovou pestrost odívání lze v našem regionu sledovat dodnes. O vytváření krajových typů s označením tradiční lidový oděv můžeme hovořit od 18. století.

Podstatné změny v lidovém oblékání vidíme na konci 18. a v prvním desetiletí 19. Století ve vazbě na zrušení nevolnictví a růst úrovně venkova i měst. Lidé začali dbát mj. i na své oblečení...

Výstava je vyjádřením  pocty k práci kreativních tvůrců, mistrů řemesla, jejichž umělecká práce je představena na souboru desítek postav v minulé podobě tradičního lidového odívání.

Na výstavu zve Živý Zlín.

NENECHTE SI UJÍT
5. 10. Zámecký ryneček – Šití krojů / beseda s workshopem