HONGKONG | beseda o cestování, životě a knize Lídy Šimkové

Asie, o níž Marie vždy snila, hned neodpovídá jejím představám. Hongkonžané žijí, aby pracovali, ale nepracují, aby žili. Ocitá se sama v mraveništi neznámých lidí, naprosto odlišných zvyků, předsudků a snaží se sžít s multikulturním prostředním, což přináší spoustu zajímavých a někdy až bizarních situací. Získává nové přátele, ale poznává také odvrácenou stranu života v nejsurovější podobě. Atmosféra postkoloniálního Hongkongu se střídá se vzpomínkami na domov a blízké.

Děj tě zavede do roku 1997, kdy do Česka přišly největší povodně v dějinách, zemřela princezna Diana, stály se fronty na Titanic, Kolja dostal Oscara, vznikla první sociální síť na světě – SixDegrees, vyšel Harry Potter a kámen mudrců. Hongkong je přesycen mobilními telefony, které se u nás teprve začínají zabydlovat. Tempo života je zde násobě rychlejší než to evropské. Na pozadí všech těchto změn a událostí se odvíjí skutečný příběh Marie. Život jí pořádně naložil a sama si kladla otázku, jestli jí víc dal, nebo vzal.

Pro ty, kteří si chtějí připomenout dobu, kdy naše životy nevyplňovaly internet a sociální sítě, kdy převládala reálná komunikace a opravdové lidské vztahy. Pro ty, kteří mají rádi dobrodružství, cestování, Asii a také humor, který píše sám život. Text je doplněn černobílými ilustracemi.

LUDMILA ŠIMKOVÁ
Jsem vystudovaná ekonomka. Vždy jsem pracovala ve firmách, které měly něco společného se zahraničním obchodem s Asií. Odmalička mě fascinovala čínská kultura a měla jsem to štěstí se do Číny i Tibetu několikrát podívat. Kdysi jsem se věnovala taj-či, dnes stíhám pouze sporadicky hodiny jógy nebo tance. Ráda čtu, chodím nordic walking, cestuji. Volný čas trávím s rodinou a pokouším se zdokonalovat v čínské tušové malbě. Miluji filmy typu Indočína, Vzpomínky na Afriku, z novějších třeba Aftersun nebo 21 gramů. Pořád věřím v sílu morálních hodnot, a to i v této „ztřeštěné“ době. Jsem přesvědčená, že to dobré, uchopitelné a podstatné je v každém z nás. Kniha Gwailou je moje prvotina, s mými cestopisnými reportážemi jste se ale mohli již setkat v časopisech Lidé a země a Reflex.

Řekli o knize
„Z knížky jsem získal různé zajímavé informace, fakta a historické souvislosti o Asii, o kterých jsem dříve vůbec nevěděl. Pořád se něco dělo, objevovalo, ztrácelo nebo získávalo a zvlášť v druhé polovině je to docela ,kvapíkʻ. Nejlépe hodnotím kapitoly: Moje čínské jméno, První tajfun v životě, Když na vás na podzim vleze jaro a Diagnóza: absence dotyků. Výtvarnému umění sice nerozumím, ale černobílý vizuál se mi zdál povedený a vkusný.“
— Ing. Zdeněk Maleček, projektový manažer

„Co/kdo je gwailou? Odpověď nabízí stejnojmenná knížka a vy se to dozvíte hned v první třetině jejího čtení. Kniha s názvem Gwailou rozhodně není obyčejný cestopis. Je to příběh ženy, která se vydala za prací na druhou stranu světa. Zavede nás nejen do Hongkongu, ale i do několika dalších zemí, seznámí s tamními zvyky, zvláštnostmi, kulturou i geografií. Vše je sevřené ve stručném a přímém vyprávění, navíc rámované vzrušujícím obdobím konce devadesátých let. V té době se měnil svět a tahle atmosféra je v knížce perfektně zachycená.“
— Marek Smitka, redaktor

„V dnešní době není problém cestovat po celém světě, máme mobily, weby, Google mapy, spoustu aplikací, sociální sítě, blogy… Ale co bylo v roce 1997? ‚Seznam‘ se u nás možná začal teprve nesměle etablovat… A mě na knížce bavila právě ta doba a v ní samozřejmě příběh samotný – mladá (možná nezkušená) Moravačka se ocitá sama v subtropickém Hongkongu, ale není to jen krátký výlet. Dennodenně musí řešit spoustu situací, každá zdánlivě obyčejná věc je naprosto jiná, překvapující. Odlišná mentalita místních a svérázné postoje všech cizinců kolem ní jsou někdy až nepochopitelné, ale mnohdy také zábavné. V knížce je zmíněn např. výlet na Filipíny, který mě opravdu zaujal. Sympatické je i to, že knížku doplňují autorčiny ukázky čínské tušové malby. Hongkong zná z pohlednic, časopisů nebo osobně hodně lidí, ale její obrázky se mi zdají jiné, originální a zajímavé.“

— Mgr. Hana Hrubá, učitelka

Zápisky mých zážitků odpočívaly 25 let v šuplíku, až jsem se jimi nakonec nechala inspirovat a sepsala z nich příběh, který je nyní s tvou podporou možné vydat v knižní podobě.